O mě = CV-Krátká verze
Jsem starý (zkušený), spolehlivý, komunikativní, adaptabilní, zodpovědný, cílevědomý a rychle se učí, workoholik.
1997 - 2001 Střední Smíchovská průmyslová škola
2001 - 2017 Technometra Radotín s.r.o. - Technolog, CNC programátor, Vedoucí CNC programátorů
2017 - 2018 Rieter - Machining engineer, CAM global expert
2018 - 2022 TGS nástroje - stroje - technologické služby - Aplikační engineer, Vedoucí technologie
2022 - 2023 LMg Solutions - Manufacturing engineer / CNC programátor
2023 -
O mně = CV-Dlouhá verze
Jak vidíte na obrázku začal jsem velmi brzo 😉 (GDPR podepsáno). Ne, co o sobě říct abych nevypadal arogantně, ale zároveň Vám ukázal, co ve mně je. Tak nejlepší asi bude, když řeknu pravdu a od začátku. Na střední SSPŠ, kde se v té době (ještě v minulém tisíciletí) mělo rozdělovat do oborů po prvním ročníku, jsem původně nastupoval se záměrem zaměřit se spíše na jiný obor než strojařina, ale na strojařských předmětech v prváku do mě učitelé hustili, že ve mně dříme strojař a vlastně mně během roku přesvědčili. A když nastal čas rozhodnutí tak jsem se rozhodl pro strojařinu.
Po úspěšném ukončení střední a úspěšnému přijetí na ČVUT, jsem nastoupil do práce (ano nešel jsem na VŠ, prostě okolnosti to tak nechtěli, ale nelituji ....). Můj první zaměstnavatel se jmenoval Technometra Radotín. Nastoupil jsem jako materiálový referent a jen na záskok v té době kolegyně na mateřské. Jenže tak nějak se to vyvinulo, že jsem tam spolu s Aero Vodochody (byla to jedna firma, jen dvě lokality) zůstal 17 let. Prošel jsem od obsluhy strojů (dříve bylo běžné si na čas vyzkoušet obsluhovat stroj = super škola), technologa, CNC programátora až po vedoucího programátorů. Aero Vodochody a Technometra Radotín mi dali do začátku něco, co se v dnešní době již těžko hledá a to je vášeň a zápal pro strojařinu. Ty starý pardálové mi předali svoje cenné zkušenosti (ani nevím proč mě měli tak rádi) a vzali mě mezi sebe, ale můžu říct, že tohle bylo něco co mi žádná vysoká škola nedá (se vší úctou k ČVUT a ostatním). Ty to dvě ,,společnosti,, byli čistě z leteckého průmyslu (Technometra na podvozky a Aero spíš na strukturované díly) a můžu říct i teď zpětně, že letectví má opravdu širokou škálu dílů a většina z nich jsou doooost složité (tvarově, technologicky, materiálově a přesností) = takže pro mě to opravdu byla ,,škola hrou,,. Od malých dílků až po 6 a více metrové kusy od podvozků po náběžnou hranu křídla od duralu až po Titan a Inconel. Jako zajímavý to bylo, ale po 17 letech jsem cítil, že se potřebuji posunout dál a i když se mi loučilo těžko, tak zpětně mohu říct, že to bylo správné rozhodnutí.
Nová výzva měla název Rieter a rovnou na globální pozici, kde hlavní náplní mojí práce bylo objíždět obráběcí lokace po světě a školit, pomáhat, podporovat a nastavovat směr v obrábění. Byla to výzva i co se týče jazykové vybavenosti, ale po první návštěvě lokace mimo EU jsem pochopil, že na tom může být někdo i hůře😉. Takže vlastně jsem se díky tomu přestal bát mluvit. Největší část mé práce spočívala v optimalizaci výrobních procesů a samotných dílů, nastavování standardů, školení lidí v CAM softwaru, návrhu konceptů od přípravku, přes návrhy strojového parku až po celého procesu obrábění. Bohužel a to byl hlavní důvod odchodu (protože práce i firma byla zajímavá) bylo to, že vše bylo jen papírové cvičení a realizace byla daleko.
Zatím jsem byl spíše ve větších firmách, tak jsem si říkal, že je na čase zkusit něco nového. Takže jsem nastoupil do TGS, kterou jsem dříve vůbec neznal. TGS Byla vlastně stále je, malá firma o cca 100 zaměstnancích. Řekněme rodinná společnost, která v té době když jsme nastupoval měla velké plány na expanzi na český trh hlavně v rámci technologií (firma se především zabývala překupem nástrojů a strojů). A řekněme, že po mém příchodu to dostalo správné obrátky … ne určitě by to zvládli i beze mě, ale na druhou stranu myslím, že jsem jí s tím pomohl. Začal jsem v TGS jako aplikační technik a končil jako vedoucí technologického oddělení. Moje práce ze začátku spočívala hlavně v podpoře obchodníků v prodeji nástrojů = připravit program a odladit u zákazníka, ale postupem času se věci nabalovaly a zaměřovalo se to více a více na optimalizaci výroby a komplexní technologii. Tím myslím, že většinou jsme dostali zadaní Díl / cílový čas / automatizace a budget a poraď si …. takže od komplet návrhu jak co, s čím, kde, za kolik atd... až po samotnou realizaci, implementaci, odladění a zaškolení. Zaměření bylo velké od automotiv, letectví, zemědělství a řekněme běžné obrábění ,, kusovka-všehochuť,,. Kromě této komplexní technologie jsem, měl na starostí i TGS dílnu, kde se vzorkovalo, dělali semináře, školilo a v podstatě testovalo všechno co bylo potřeba. Po 4 letech zde strávených, jsem se rozhodl odejít...vábení šejků se nedalo odolat (teď již chápu fotbalové hvězdy).
Kam teď ... no cesty a příležitost mě zaváli na jiný konec ,,světa,,. Konkrétně do Emirátů, kde jsem pro velkou leteckou společnost připravoval technologie a programy na obráběcí stroje. Zde mě to obohatilo hlavně rozhledem (zde jsem teprve viděl, jak peníze vládnou světu) a vůbec poznáním, jak to funguje ve výrobě na ,,exotické,, části světa. PO cca 1/2 roku strávení v Abu Dhabí, jsem pokračoval s technologií a programováním na dálku (nutno podotknout, ne jednoduchých dílů) pro stejnou společnost, ale i pro jiné pobočky této společnosti (Wales, Swiss ale i ČR) a volně navazuji ....
...